zemní plyn

16. září 2008 v 18:20 | krista |  fy,che,ma,ze atd.

ZEMNÍ PLYN

se na přední místo ve světové energetické bilanci dostal až ve druhé polovině našeho století. V některých zemích se dnes využívá dokonce více než ropa. V současné době stoupá těžba zemního plynu každoročně až o 8 %.
Číňané prý znali a využívali zemní plyn již v 10. století před Kristem.
Od ložisek jej rozváděli bambusovými trubkami až do domácností. Při kultovních obřadech starých Parsů se užíval zemní plyn jako palivo pro posvátný očišťující oheň. Kolem roku 405 to zaznamenal Ktesias, řecký lékař u dvora perského krále.
Ve Spojených státech amerických navrtal roku 1884 George Westinghouse zemní plyn 500m hlubokým vrtem. Zahájil tak období využívání tohoto plynu k ohřívání a svícení. V Evropě začal být plyn z ropných polí využíván rozsáhleji až ve 30. letech 20. století. Například k vyhřívání martinských pecí v polské Stalowe Woli. V Rumunsku začali pokládat potrubí z oblasti ropných ložisek okolo Ploešti do Bukurešti po trase asi 60 km dlouhé dokonce již v roce 1934.
Úctyhodné technické výkony si vynutila těžba z ložisek v Severním moři, jak jsme se o ní zmiňovali již v případě těžby ropy ve stejné oblasti. Přes moře se zemní plyn převáží ve speciálních nádržích, v kapalném stavu při teplotě minus 161° C. Náklady na toto zpracování i dopravu za těchto specifických podmínek jsou pochopitelně značně vysoké.
Příborské ohníčky:
Dodnes můžeme mezi Příborem, Frýdkem Místkem a Českým Těšínem v oblasti naší ostravské černouhelné pánve pozorovat zajímavý přírodní jev. Především večer nebo v noci vás určitě zaujmou třepotavé plamínky vysoké 2 cm, ale i 30 cm, které jako by vycházely z podzemí. Jejich původ není nijak zázračný. Hoří to metan - důlní plyn provázející uhelná ložiska. V místech starých pokusných vrtů nebo i na přirozených puklinách uniká metan do ovzduší a pak už stačí jen nepatrná jiskřička a - "věčný plamínek" je na světě.
Potrubí na přepravu plynu.

CESTY PLYNU

Největším producentem zemního plynu se v 80. letech staly sibiřské oblasti tehdejšího Sovětského svazu z 630 miliard krychlových metrů plynu ročně pocházely dvě třetiny ze Sibiře.
Pro spojení našich plynovodů se sovětskými se roku 1967 začal stavět plynovod Orenburg. Stal se základní částí "plynové" magistrály vedoucí od sibiřských ložisek do západní Evropy. Dokáže dopravit 15,5 miliardy krychlových metrů ročně, z toho bylo 2,8 miliardy krychlových metrů určeno pro bývalé Československo. To se stalo významnou křižovatkou mezinárodních plynovodů s délkou soustavy více než 4 000 km a přepravní kapacitou kolem 60 miliard krychlových metrů ročně. zdroj.simopt.cz

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama